O nás
Jsme rodina, která se nadchla pro cestování. Ještě jako pár jsme tím strávili většinu svého volna. A i teď, s miminkem, rádi vyrážíme na výlety. Navštěvujeme různá místa, jezdíme za přírodou, kulturou i gastronomií. Oblíbili jsme si jak na malé výlety po Čechách, tak i větší cesty do zahraničí.
Naše první cesta mířila za památkami a kulturou do zimní Francie a Belgie. Prohlédli jsme si Paříž, dali jsme si čokoládové pralinky v Bruselu a navštívili nádherné Bruggy. Kouzlo cestování nás omámilo a po půl roce následovala pro nás oba vysněná destinace – Norsko. Vyrazili jsme až za polární kruh, viděli spoustu krásných míst. Začali jsme navštěvovat cestovatelské přednášky, lovit levné letenky a užívat si krás světa.
Oblíbili jsme si road-tripy po severských zemích, vydali jsme se za kulturou do Íránu, Jordánska, Turecka či evropských destinací. Procházeli jsme se po horách na Kavkazu, v Pyrenejích i Alpách a pozorovali jsme rozmanitá zvířata tropické Srí Lanky. Naší zatím největší cestou byla půlroční výprava do Jižní Ameriky, kde jsme projeli od studené Chilsko-Argentinské Patagonie, přes vyprahlou poušť Atacama až do deštných lesů Peru a Ekvádoru.
Teď jako rodina s miminkem jsme trochu zvolnili tempo, hledáme krásy v blízkosti naší domoviny, a zjišťujeme, jak se nám mění styl cestování.
Vojta
Vždycky mě lákaly daleké kraje a poznávání různých zemí. Začal jsem trochu cestovat během studií. To mi umožnila hlavně sleva na mezinárodní vlakové jízdenky. Dokud jsem studoval a maminka pracovala na železnici, mohl jsem navštěvovat některé země téměř zdarma. Po studiích jsem sice již nemohl jezdit levně vlakem, ale cestovatelské nadšení mě nepustilo. Baví mne hledání levných letenek, plánování cest a bez ustání chrlím na Jitušku nápady, kam bychom se mohli podívat. Obecně se sice řídím pravidlem “dvakrát měř, jednou řež”, nicméně na to zapomínám při nákupu letenek, protože nadšení všechnu opatrnost přebije. Období mezi nákupem letenek a samotnou cestou vyplňuji zjišťováním informací o cílové zemi, ať už se nakonec využijí nebo ne.
Na cestách mám rád hlavně hory, přírodu, ale oblíbil jsem si i poznávání jiných kultur a cizokrajných památek. Přímo nadšení ve mně vzbuzují vodopády. Mezitím, co se Jituška rozhlíží stihnu vyběhnout nad i pod vodopád, pořídit fotografii, udýchaný se vrátit a sršet radostí. Došlo to tak daleko, že jsem využil vodopád i pro žádost o ruku. Únava z delších procházek se u mě projevuje snížením stability. Co chvíli pak balancuji po špatném došlápnutí na kámen. Jituška tomu stavu začala říkat “kvrdlavá nožička”. Jediným lékem je zastavit, odpočinout si a dát si třeba tyčinku. To mi připomíná jednu z mých rolí na cestě – dodavatel tyčinek. Pečlivě střežím jejich zásobu a rovnoměrně je distribuuji tak, aby nám zbyly na celou cestu. Mám přísná kritéria, jak na tyčinky, tak i na ostatní potraviny a s oblibou vyndavám z košíku věci, které nesplňují požadavky na množství cukru nebo nezdravých látek. Jitušce se nicméně občas podaří propašovat třeba kokoso-čokoládovou tyčinku a já si “nevšimnu”.
Rád se přepravuji vlakem, letecky, pěšky, na kole či autem. Nevyhovuje mi plavba po moři. Ne, že by se mi nelíbily lodě, ale mořská nemoc dokáže plavbu hodně znepříjemnit. Mimo cestování jsem nadšenec do počítačů a informačních technologií. Poslední dobou mě zaujalo psaní cestopisů a tak svůj volný čas trávím focením, tvorbou tohoto webu a střihem videí.
Jitka
Podobně jako velryby, moji favoriti z řad živočišné říše, migruji spolu se svým druhem v zimě za teplem jižních moří a v létě na chladný sever. Na rozdíl od svého muže jsem milovnicí ryb. Jakožto velkého tvora mě fascinují věci v menší velikosti, než je pro ně obvyklé. Může se jednat o zmenšeniny v domečku pro panenky nebo vyšlechtěné miniaturní ovoce. Cokoliv z toho je hodno obdivu. Vynikám rovněž svou pečlivostí, která se snoubí s pomalostí, což ale nemusí být na škodu. Vyrovnávám tak přednosti i nedostatky partnera tam, kde je to třeba.
Jakožto vodní tvor, miluji vodu ve všech podobách a to se přirozeně projevuje i při putování různými krajinami během našich společných výletů. Cesta k jezeru, hot potu a zejména k moři je vždy vítanějším cílem než vrchol hory. Nic neosvěží na cestě hornatým terénem tak, jako zurčící vodopád nebo pohled do průzračné hlubiny jezera, kde se mihotají malé rybky. Vrcholy hor zdolávám pouze pod těmito dvěma podmínkami: 1. sucho v botičkách, 2. přídělový systém odměn v podobě raw tyčinek. Uprostřed severské tundry, když zabořena v jakémsi mokřadu jsem rozjímala o konci světa, pomocná ruka s raw tyčinkou, pomohly překlenout slabou chvilku.
Má funkce se proto více, než na přežití, koncentruje na kulturně-historickou a kulinářskou vložku našich výprav. Zároveň mám tu čest zastávat titul vrchního podavače pamlsků a osvěžovače na dlouhých přejezdech autem. Mimo to jsem tvůrce oblečků našeho Mumínka, jelikož mne těší nejrůznější ruční práce. Spolu s Vojtou jsme objevili kouzlo audio-knih na cestách, jelikož například Island a Pán prstenů k sobě dokonale sedí. Jako tichý společník Vás nebudu provázet našimi vzpomínkami tak často, ale hodně o mně uslyšíte.
Jonášek
Od roku 2023 se nám rodina rozšířila o nového člena a na cesty teď s námi vyráží i syn Jonáš. Zatím společně jezdíme spíš za blízkými místy, ale kdo ví, uvidíme, jak ho cestování bude bavit. Všimli jsme si, že rád zkoumá mapy a když jsme mu ukázali foťák, vzal si ho do ruky, jako by hned věděl, jak se ovládá. Zatím jsme společně objevovali hlavně krásy jižních Čech a učinili jsme i pokus o cestu do Alp, nicméně prozatím jsme si řekli, že s dlouhými přejezdy ještě nějaký ten čas počkáme. O Velikonocích 2024 s námi Jonášek úspěšně vyrazil na vícedenní výlet na Šumavu a teď přemýšlíme, co společně podnikneme dál…
Mumínek – náš cestovní plyšák
V Oslu jsme čekali na zpožděný let a Jituška objevila v obchodu se suvenýry roztomilého Mumínka, který zde byl nejspíš na výletě z jeho domoviny ve Finsku. Za krátkou chvilku s námi na letadlo čekal i on a jeho bratříček, kterého později dostala na starost Jitušky kamarádka. Od té doby se z něj vyvinul “batohový trol”. Cestuje skoro pořád s námi a většinu času žije hluboko v batohu. Vylézá hlavně, když dojde na piknik a focení s krásnými panoramaty. Jituška se stará o jeho obleční a Mumínek si tak již může vybrat mezi háčkovaným svetrem nebo lehkou tunikou do teplejších zemí.